Tajemství krásných tújí na vaší zahradě

Tůje na zahradě

Tůje, latinsky Thuja, jsou stálezelené jehličnany patřící do čeledi cypřišovitých. Jsou oblíbené pro svou nenáročnost, odolnost a dekorativní vzhled. Díky své husté koruně se často používají jako živý plot, který poskytuje soukromí a ochranu před větrem. Existuje několik druhů tůjí, které se liší tvarem, velikostí a barvou jehličí. Mezi nejznámější patří zerav západní (Thuja occidentalis) a zerav východní (Platycladus orientalis), dříve řazený do rodu Thuja.

Péče o tůje není náročná. Jsou to rostliny odolné vůči suchu i mrazu. Důležité je zajistit jim dostatek slunce a propustnou půdu. Pravidelný řez není nutný, ale pomůže udržet tvar a hustotu koruny. Tůje se množí semeny nebo řízky. Řízkování je jednodušší a rychlejší způsob.

Tůje jsou krásné a užitečné rostliny, které se hodí do každé zahrady. Poskytují soukromí, ochranu a zelený element po celý rok. S trochou péče vám budou dělat radost po mnoho let.

Druhy a kultivary

Tůje, latinsky Thuja, patří mezi oblíbené okrasné dřeviny v českých zahradách. Existuje několik druhů a nespočet kultivarů, které se liší vzrůstem, tvarem koruny i barvou jehlic. Mezi nejznámější druhy patří zerav západní (Thuja occidentalis), který je nenáročný a mrazuvzdorný. Dorůstá do výšky až 20 metrů a má široce kuželovitou korunu. Oblíbené jsou jeho zakrslé kultivary, například 'Smaragd' s hustým, smaragdově zeleným jehličím, nebo 'Danica' s kulovitým tvarem. Dalším známým druhem je zerav východní (Platycladus orientalis), který se vyznačuje plochými větévkami uspořádanými ve vertikálních rovinách. Je citlivější na mráz a preferuje slunná stanoviště. I u tohoto druhu existuje mnoho kultivarů, například 'Aurea Nana' se zlatožlutým jehličím nebo 'Elegantissima' s jemným, žlutozeleným olistěním. Kromě těchto dvou nejznámějších druhů se můžeme setkat i s méně obvyklými druhy, jako je zerav obrovský (Thuja plicata), který dorůstá impozantních rozměrů, nebo zerav korejský (Thuja koraiensis) s atraktivní, stříbřitě zbarvenou spodní stranou jehlic. Při výběru vhodné tůje do zahrady je důležité zohlednit nejen její vzhled, ale i nároky na pěstování a velikost v dospělosti.

Vlastnost	Popis
Český název	Zerav západní
Latinský název	Thuja occidentalis
Typ rostliny	Jehličnatý strom
Použití	Okrasná dřevina, živý plot

Výsadba a stanoviště

Tůje, známé také jako zeravy, patří mezi oblíbené okrasné dřeviny v českých zahradách. Pro jejich správný růst a vzhled je klíčový výběr vhodného stanoviště a správný postup při výsadbě. Tůje preferují slunná až polostinná stanoviště. Na přímém slunci se jim bude dařit nejlépe, ale snese i mírný stín. Důležité je chráněné místo před silným větrem, který by mohl mladé rostliny poškodit. Půda by měla být propustná, mírně kyselá až neutrální. Těžká, jílovitá půda zadržuje vodu a může vést k hnilobě kořenů. Naopak příliš písčitá půda zase vodu špatně zadržuje a tůje v ní trpí suchem. Před výsadbou je vhodné půdu obohatit o kompost nebo substrát pro okrasné dřeviny. Tůje sázíme na jaře nebo na podzim do předem připravených jam, které by měly být dvakrát širší než kořenový bal. Na dno jámy nasypeme drenážní vrstvu z kamínků nebo štěrku, abychom zabránili přemokření kořenů. Kořenový bal před výsadbou důkladně zalijeme. Po zasazení tůji důkladně zalijeme a půdu kolem kmene mulčujeme kůrou, která omezí růst plevele a udrží vlhkost.

Zálivka a hnojení

Tůje, ač nenáročné rostliny, ocení pravidelnou zálivku, obzvláště v prvních letech po výsadbě. Mladé sazenice potřebují pro zakořenění a zdravý růst dostatek vláhy. V horkých letních měsících je vhodné tůje zalévat alespoň jednou týdně, a to vydatně ke kořenům. Naopak v období dešťů zálivku omezte, přemokření jim nesvědčí. Dospělé a dobře zakořeněné tůje snesou i krátkodobé sucho. Pro udržení vlhkosti a potlačení růstu plevele je vhodné použít mulčovací kůru.

Co se týče hnojení, tůje nejsou nijak náročné. Pro podporu růstu a sytě zelené barvy je vhodné je přihnojit dvakrát ročně. První hnojení proveďte na jaře po zimě hnojivem s vyšším obsahem dusíku. Druhé hnojení aplikujte v létě, ideálně hnojivem s vyšším obsahem draslíku, který podpoří vyzrávání dřeva a odolnost rostlin vůči mrazu. Vyhněte se hnojení na podzim, mohlo by to vést k namrzání. Pamatujte, že všeho moc škodí, proto dodržujte doporučené dávkování hnojiva uvedené na obalu.

Řez a tvarování

Tůje patří mezi nenáročné rostliny, ale pravidelný řez a tvarování jim prospívá a udrží je zdravé a krásné po mnoho let. Nejlepší období pro řez tůjí je jaro, ideálně březen a duben, kdy se rostlina teprve probouzí. Další vhodnou dobou je konec léta, srpen nebo začátek září. V těchto obdobích se rány dobře hojí a tůje má dostatek času na regeneraci před zimou.

Při řezu používejte vždy ostré a čisté nářadí, abyste zabránili šíření chorob. Důležité je odstraňovat odumřelé, poškozené nebo nemocné větve. Tvarovací řez provádějte podle druhu a odrůdy tůje a vašich estetických preferencí. Tvarujte tůje do kuželů, koulí, živých plotů nebo jiných zajímavých tvarů. Pamatujte, že čím více budete tůje řezat, tím hustší a kompaktnější porost získáte.

Při tvarování tůjí dbejte na to, abyste neřezali do starého dřeva, ze kterého už nové výhony nevyrostou. Řez veďte vždy nad párem pupenů, ze kterých pak vyrostou nové větve. Po řezu dopřejte tůji dostatečnou zálivku a přihnojení, aby měla dostatek živin pro zdravý růst.

Choroby a škůdci

Tůje, ačkoliv jsou obecně odolné rostliny, mohou být náchylné k některým chorobám a škůdcům. Mezi nejčastější choroby patří fytoftorová hniloba kořenů, která způsobuje žloutnutí a vadnutí jehlic. Proti této chorobě je důležitá prevence v podobě dobře propustné půdy a vyhýbání se přemokření. Dalším problémem může být tracheomykózní vadnutí, houbová choroba napadající cévní systém rostliny. Postižené větve odumírají a jehlice hnědnou. Proti tracheomykóze neexistuje účinný postřik, důležitá je prevence a výběr odolných kultivarů. Z živočišných škůdců může tůje napadnout sviluška chmelová, která způsobuje žloutnutí a opadávání jehlic. Proti svilušce lze zasáhnout akaricidním postřikem. Dalším škůdcem je molice skleníková, která saje na rostlině a zanechává na jehlicích lepkavou medovinu. Proti molicím lze bojovat pomocí žlutých lepových desek nebo postřikem insekticidy. Pravidelná kontrola rostlin a včasný zásah proti chorobám a škůdcům je klíčový pro udržení zdravých a krásných tújí.

Tůje, ty zelené stěny zahrad, skrývají v sobě tajemství mnoha letních večerů a šepotů prvních lásek.

Anežka Novotná

Tůje v zimě

Tůje, tyto stálezelené krásky, zdobí naše zahrady po celý rok. Jejich sytě zelené jehličí dodává zahradám na svěžesti i během šedivých zimních dnů. I když se může zdát, že tůje v zimě spí, opak je pravdou. Stále se jedná o živé rostliny, které potřebují naši péči.

Během mrazivých měsíců je důležité chránit tůje před vysycháním. Mráz a vítr z jehličí odvádí vlhkost, proto je vhodné tůje pravidelně zalévat, a to i v zimě, kdy nemrzne. Důležitá je také zálivka na podzim před příchodem mrazů. Kořeny tůjí tak budou mít dostatek vláhy, aby rostlina mohla dobře přezimovat.

Dalším faktorem, který může tůje v zimě ohrozit, je těžký sníh. Ten může polámat větve, a proto je vhodné sníh z tůjí pravidelně odstraňovat. Pokud máte tůje vysazené na exponovaném místě, kde hrozí silný vítr, je vhodné je na zimu chránit stínící sítí.

Správná péče o tůje v zimě je klíčová pro jejich zdraví a krásu. Dodržováním těchto jednoduchých rad zajistíte, aby vám tůje dělaly radost po mnoho dalších let.