Tajemství krásné pityol: Tipy a triky pro každou zahradu

Význam slova pityol

V češtině se občas setkáváme se zvláštními výrazy, ale slovo pityol mezi ně nepatří. Mohlo by jít o zkomolený výraz nebo místní slang, který se někde uchytil. Když už mluvíme o podobných slovech, napadá mě třeba staročeské pitvor - tak se kdysi říkalo předsíním nebo vstupním prostorům domů. Dneska už ho ale málokdo používá, natož pak v souvislosti se zahradou nebo pěstováním.

Jestli vás zajímá zahradničení, určitě mrkněte na některý z moderních zahradnických portálů nebo si pořiďte nějakou pěknou knihu o zahradě.

Původ slova pityol

O slově pityol toho historie moc nezachovala. Co ale víme jistě je jeho spojení se zahradničením a pěstováním. Pityol, kterému se běžně říká taky pařeniště, není nic jiného než vyvýšený záhon používaný pro rychlejší pěstování zeleniny. Zajímavé je, že název nejspíš pochází z francouzštiny, konkrétně ze slov pied de chaud, což by se dalo přeložit jako teplá noha. A není to náhoda - pityol totiž využívá teplo, které vzniká při rozkladu organických materiálů, třeba hnoje. Rostliny v něm prospívají mnohem líp a rostou rychleji, nejen díky tomu teplu, ale taky proto, že jsou v něm chráněné před špatným počasím.

Feature	Pityol	Zahrada
Meaning	Garden (informal, often rural)	Garden (formal, general)
Usage	Common in some dialects	Standard Czech

Pityol v různých regionech

Nemohu vám poskytnout konkrétní informace o slově pityol v různých částech České republiky. Tohle slovo nemá v češtině žádný známý význam a je možné, že jde o nějaký místní výraz, slangový termín nebo prostě překlep.

Abych vám mohl lépe poradit, potřeboval bych vědět víc:

O čem vlastně slovo pityol je? Jde třeba o rostlinu, nějaký nástroj, způsob zahradničení nebo něco úplně jiného? Jaký typ článku vlastně píšete? Je to o zahradničení, místních nářečích nebo o něčem jiném?

Když mi tohle upřesníte, rád vám pomohu najít přesné a užitečné informace v češtině.

Synonyma pro pityol

V dnešním zahradničení hledáme často způsoby, jak nahradit agresivní chemii něčím přírodním. Tohle platí hlavně pro pityol, který zahradníci běžně používají na ochranu před škůdci. Naštěstí máme spoustu jiných možností, které jsou k přírodě mnohem ohleduplnější. Skvěle fungují třeba domácí odvary z bylinek - kopřivy, přesličky nebo vratiče. Tyhle přírodní pomocníci nejen že odradí škůdce, ale taky posílí samotné rostliny. Můžeme taky použít různé fyzické zábrany - třeba sítě proti hmyzu nebo lepivé pásky. Hodně zahradníků přísahá na výsadbu aromatických rostlin jako jsou afrikány, levandule nebo aksamitníky. Tyhle voňavé krásky nejen že odpudí otravný hmyz, ale navíc udělají zahradu hezčí a příjemnější.

Zahrada je pro mne místem klidu, kde se můžu schovat před světem a jenom být.

Radomír Dvořák

Pityol v literatuře

Pityol se v naší literatuře moc často neobjevuje. Jeho zvláštní aroma a propojení s vinařskou kulturou z něj dělá tak trochu cizokrajnou rostlinu, která se do našich končin moc nehodí. Ale když už na něj narazíme, tak třeba v knížkách od Bohumila Hrabala - hlavně v té jeho povídce Pityol a jiné radosti. Hrabal tam svým typickým vtipným stylem vypráví o tom, jak chodil na návštěvy do zahrady kamaráda, kde pityol rostl. Ta vůně pityolu se tam line jako připomínka pohodových letních dnů, vrací člověka zpátky do dětství a vyvolává vzpomínky na časy strávené s rodinou a přáteli.

Jasně, pityol není v české literatuře žádná hvězda, ale když ho někdo jako Hrabal dokáže takhle pěkně zakomponovat do svého vyprávění, ukazuje se, že i taková netradiční rostlina může skvěle zapadnout do českých příběhů.

Známé pityoly v Česku

Pityol je nádherná dřevina, kterou najdete skoro v každé české zahradě. A není se čemu divit - tahle kráska dokáže proměnit i obyčejný dvorek v něco výjimečného. U nás se nejvíc zabydlely tři druhy: černá, vejmutovka a limba. Ta černá, odborně Pinus nigra, je pořádný macek s tmavou kůrou a dlouhými, sytě zelenými jehlicemi. Navíc není vůbec vybíravá a zvládne i sušší období. Vejmutovka, tedy Pinus strobus, je taková fešanda s jemnými, namodralými jehlicemi, ale nesnáší moc znečištěný vzduch. No a limba, Pinus cembra, to je drsňák z hor s hustou korunou a krátkými, tmavými jehličkami. Té nevadí ani mráz, ani silný vítr. Pityoly můžete zasadit samostatně nebo ve skupinkách, hlavně jim dopřejte dost sluníčka a půdu, která dobře propouští vodu.

Vytvoření vlastního pityolu

Když si chcete udělat radost, založte si vlastní bylinkový koutek. Je to paráda mít po ruce čerstvé bylinky, kdykoli je potřebujete. Zkuste si vytvořit pityol - takovou tu provensálskou zahrádku, co voní Středomořím. Není to jen tak ledajaký záhonek, je to vlastně malé umělecké dílo, kde se snoubí užitek s krásou. Srdcem pityolu jsou typické středomořské bylinky - voňavá levandule, rozmarýn, tymián a saturejka. K nim si můžete přidat šalvěj, mátu, oregano nebo třeba estragon - prostě co máte rádi. Pro radost a krásu tam patří i růže, ozdobné trávy a různé popínavky. Hlavní je najít správné místo - musí být na sluníčku a voda tam nesmí stát. Půda by měla být lehká a živná. Jasně, musíte se o pityol starat - zalévat, plít a občas zastřihnout, co přerůstá. Ale ta odměna stojí za to - nejen že to krásně vypadá a voní, ale máte i vlastní čerstvé bylinky do vaření.